" Budu se bát. " Čeho se budeš bát? Budeš se mnou."
" Co když se ztratím? " " Najdu Tě."
" Stane se to? Vyjde nám to? " " Ano, to se stane. Uděláme to."
" Bylo mi s tebou krásně. Jen závěr - to milování - chyběl. Touha zůstala. Napravíme to?"
" Napravíme."
Říkala jsi, že chlapa si nemám stavět na piedestal. Že na něj ženská může být pyšná, hrdá.. ale vzhlížet k němu nemá.
Jenže ty toho chlapa máš doma. Vaříš mu, přitulíš se, kdykoliv chceš, hádat se s ním můžeš. A smiřovat.
Možná to mám jen já. A možná každá, která ho doma nemá, potřebuje někdy slyšet nebo číst ta slova výše uvedená. Být chráněná, chtěná a ženská.
Možná to tak má každá..
Buď ráda za to, jak to máš.
RE: možná každá | hroznetajne | 19. 02. 2016 - 22:41 |